Ulici Příhon na kraji jihomoravských Bučovic tvoří řada rodinných domků. Poklidnou atmosféru tam narušil sousedský spor, který začal v roce 2020 a táhne se doteď. Bývalá starostka sedmitisícového města Šárka Šilerová tehdy s rodinou začala rozšiřovat terasu s výhledem do zahrady a okolní přírody.

Svůj záměr však řádně neoznámila sousedům ani místnímu stavebnímu úřadu. Rozezlila tím také Veroniku Lasotovou, která s rodinou žije hned za vedlejší zdí. Jejich byt je součástí domu se třemi jednotkami.

Výhled z dětského pokoje Lasotovým narušila dvoumetrová zeď, která z jedné strany rekonstruovanou terasu ohraničuje. „Ničí to vzhled i výhled z dětského pokoje. Snižuje to cenu bytu. A s právníky máme za to, že ani po dodatečném povolení stavba nedodržuje standardy,“ argumentuje žena, která případ žene ke Krajskému soudu v Brně.

O nepříjemném sváru pojednává další díl série Jak se žije v Česku. Srpnové texty se věnují právě sousedským sporům. Podle průzkumu agentury Ipsos pro Seznam Zprávy řeší podobné tahanice několikrát do roka pětina Čechů.

Spory navíc zaměstnávají úředníky a často protahují délku stavebních řízení v Česku, která patří k nejvleklejším na světě.

Zmíněné půtky v bučovickém Příhonu podle paní Lasotové začaly v závěru roku 2020. „Zarazilo nás hned na začátku, když jsme se sousedky ptali na ulici, co se u nich děje. Sousedka nás odbyla s tím, že je to její terasa a může si s ní dělat, co chce. Údajně jsme byli o záměru informováni někým z rodiny, ale my jsme o ničem nevěděli,“ tvrdí paní Lasotová.

Vadí jí pohledové imise a namítá, že více než dvoumetrová dělicí zeď podle ní nedodržuje zákonný odstup od jejich domu.

Seznam Zprávy chtěly znát i názor exstarostky. V opravovaném domě se redaktor nedozvonil, dotazy poslal minulý týden prostřednictvím jejího advokáta. „Nemohu poskytnout jakoukoliv informaci. Klientku budu o vašem přípisu informovat. To je vše, co mohu v této věci udělat,“ napsal její právní zástupce Ivan Pecl.

Odkázal však na to, že Krajský úřad Jihomoravského kraje jako odvolací orgán letos v červnu původně černou přístavbu legalizoval. Podpořil tak dřívější rozhodnutí bučovického stavebního úřadu.

„Nepovolená stavba prováděná bez příslušného rozhodnutí vyžadovaného stavebním zákonem byla dodatečně povolena, jelikož stavebník v řízení prokázal, že není umístěna v rozporu s cíli a úkoly územního plánování,“ sdělil pro Seznam Zprávy vedoucí bučovického stavebního úřadu Zdeněk Bárek. Vyjmenoval i další zákonné normy, jimž stavba nakonec neodporuje.

Stavebník podle něj dodatečně předložil zákonem požadované podklady předepsané k žádosti o stavební povolení.

Bučovickému úřadu dali letos 24. června za pravdu i krajští úředníci. Dospěli k závěru, že jeho rozhodnutí je v souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů.

Oba úřady přitom zpočátku vyhověly paní Lasotové. Bučovičtí úředníci vyměřili exstarostce Šilerové pokutu za neoznámení stavebních prací.

Po téměř čtyřech letech je všechno jinak. Veronika Lasotová doma sedí nad balíkem listin. Říká, že odhadem zaplatila za právní služby okolo sto tisíc korun. Ani po čtyřech letech úmorného „úřednického ping-pongu“ se spor nevyvíjí v její prospěch.

Navzdory dřívější několikatisícové pokutě pro exstarostku se paní Lasotová nehodlá vzdát a usiluje o další zásah úřadů. Chce dosáhnout toho, aby sousedka vrátila terasu do původní podoby.

„Nezohlednění imisí a nedodržení odstupových vzdáleností mají dle našeho názoru za následek vydání nezákonného rozhodnutí o dodatečném povolení stavby (stavebních úprav), které porušuje podmínky pro dodatečné povolení stavby,“ sdělil právní zástupce Lasotové Richard Staňo.

Doplnil, že dodatečné úpravy mají za následek „narušení soukromí a pohody bydlení nad míru přiměřenou místním poměrům“. „Stavební úřad v Bučovicích se musel i s touto námitkou vypořádat, což se však nestalo,“ namítl.

Narušení soukromí podle něj podtrhuje zeď dlouhá 2,1 metru a vysoká 2,4 metru. „Uvedená zeď navíc zastiňuje obytnou místnost, čímž její užití bude znehodnoceno,“ doplnil. Argumentuje také tím, že pro povolení bylo nutné získat výjimku z odstupové vzdálenosti terasy. Žádné takové řízení však neproběhlo, dodal.

Lasotová proto na začátku srpna zažalovala jihomoravský krajský úřad. Spor tak bude nadále pokračovat. „I právníci nám dávají naději. Pořád doufáme, že se stavba vrátí do původního stavu. Jde také o princip. Nechci se smířit s tím, že si člověk s kontakty může dovolit všechno,“ dodává.

Jak plyne z aktuálních čísel právě z bučovického stavebního úřadu, dodatečné povolování černých staveb je v Česku poměrně běžná praxe. Stavební řízení se svou nevábnou pověstí řada stavebníků obchází z mnoha důvodů. „V roce 2023 stavební úřad vydal celkem 73 rozhodnutí o povolení stavby, z toho 26 jich bylo v režimu dodatečného povolení,“ sdělil Bárek.

Podle tamního stavebního úřadu situaci v tomto ohledu nezlepší ani aktuální novela stavebního zákona, která měla za cíl povolovací procesy urychlit. I teď je možné černou stavbu nechat dodatečně povolit. „V oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby stavební úřad poučí povinného o možnosti podat ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení žádost o dodatečné povolení stavby. V případě, že ve stanovené lhůtě nebude žádost podána, nelze stavbu dodatečně povolit,“ reagoval vedoucí stavebního úřadu.

Bučovický spor – stejně jako tisíce dalších – má i obyčejný lidský rozměr. „Se sousedkou se ani nepozdravíme. To je úplně mrtvé,“ dodala Veronika Lasotová.