Své o tom ví Hana Sýkorová z Liberce. „Prodávali jsme postýlku a během první hodiny jsme zaznamenali hned čtyři pokusy o podvod,“ řekla Právu.

„Zájemci se ptali, jestli si mohou nechat poslat zboží dopravcem, přestože se jednalo o velkou věc, kterou si má člověk vyzvednout,“ upřesnila. Jména zájemců podle ní byla často nezvyklá a v projevu byly chyby ve skloňování. „Jeden z facebookových profilů byl navíc založený nedávno a neměl žádné příspěvky ani přátele,“ dodala.

Hana Sýkorová není sama, kdo má podobnou zkušenost. Když jedna z jejích přítelkyň prodávala zimní oblečení na děti, tak se jí během prvních dvou hodin ozvalo osm podezřelých zájemců. U jiné to byly během krátké doby tři reakce, takže raději už nikam inzeráty nevkládá.

„Přesná čísla o počtu podobných podvodů nejdou ze statistik vyčíst. Ale ve zkratce se dá říct, že se ve větším množství začaly objevovat asi přede dvěma roky a za tu dobu se obětí podvodníků staly stovky lidí,“ řekl Právu mluvčí policejního prezidia Jakub Vinčálek.

Jeden z případů popsala zlínská policie. Pětašedesátiletá žena z Otrokovic prodávala prostřednictvím sociální sítě kávovar. Údajná zájemkyně jí zaslala odkaz na využití přepravní společnosti se sdělením, že požadovaná částka za kávovar již byla uhrazena.

„Na základě dalších informací od údajné zájemkyně si žena do mobilního telefonu nainstalovala bankovní aplikaci, do níž se vzápětí přihlásila. V průběhu noci jí přišlo z její banky několik SMS zpráv. Po telefonátu do banky zjistila, že někdo vybral z jejích dvou bankovních účtů 434 tisíc korun,“ vylíčila policie.

Celkové škody jdou podle Vinčálka u tohoto typu podvodů do desítek milionů, možná i výše. Podvodníci se pak těžko odhalují. „Ale mohu říci, že už se jich několik podařilo zadržet,“ dodal.

Scénář podvodu bývá podobný. Na zadaný inzerát odpoví „zájemce“, který prodávajícího kontaktuje přes zadaný e-mail, mobil nebo kontaktní formulář, ale i přes aplikace typu Messenger či WhatsApp.

„Během konverzace prodávajícího navádějí k tomu, aby uhradil poplatek za přepravu zboží, kterou kupující, tedy podvodník, slibuje zajistit, a to přes platební bránu jimi domluveného dopravce,“ řekl Právu mluvčí České bankovní asociace Radek Šalša.

V odkazu na falešnou platební bránu, který ve zprávě podvodníci zašlou, chtějí vyplnit citlivé údaje o platební kartě včetně PIN, případně přístupové údaje do online bankovnictví včetně hesla a bezpečnostního kódu z autorizační SMS.

„Díky získaným údajům se podvodník dostane do online bankovnictví, kde provede převod finančních prostředků na svůj bankovní účet, nebo na základě zjištěných údajů z platební karty v bezkontaktním bankomatu vybere z účtu oběti peníze,“ popsal Šalša.

Zdroj - Novinky.cz