Snad každá rodina má nějakou svou zvyklost, kterou na Štědrý den či někdy během svátků každoročně opakuje. Co ke Štědrému večeru v rámci vánočních zvyků a tradic neodmyslitelně patří asi ve všech domácnostech, je ozdobený stromeček a pod ním dárky.

Slavnostní večeře už může podléhat inovacím - někde místo tradičního kapra preferují k bramborovému salátu kuřecí řízky, jinde si dopřejí jiné oblíbené jídlo nebo vyrazí do restaurace, aby si i hospodyně užila Vánoce v klidu.

Pod talíře se štědrovečerní večeří se dávají šupiny z kapra, které mají přinést po celý další rok dostatek peněz a hojnosti. Ten samý efekt prý nosí také drobné mince pod talířem.

Po večeři se nožem přepůlí jablko, ale pozor: musí se řezat kolmo ke stopce. Pokud má rozříznutý jadřinec tvar hvězdy, sejdou se všichni za rok ve zdraví. Tvar kříže podle našich předků znamenal nemoc či smrt.

Do lavoru s vodou se dají rozpůlené skořápky vlašských ořechů s malými zapálenými svíčkami. Ořechové lodičky se nechají plout po vodě. Ten, jehož lodička vydrží nejdéle svítit a nepotopí se, má před sebou dlouhý a šťastný život.

Když se lodička vydá doprostřed nádoby, vypraví se její výrobce do světa. Pokud se skořápka drží u kraje nádoby, bude se naopak celý rok držet doma.

Nejlépe v ocelové nádobce se roztaví kousek olova. Do připravené nádoby s vodou se pak tekoucí olovo velmi opatrně celé nalije. Ve vodě vznikne z olova obrazec. Pak už záleží jen na fantazii, co může tvar představovat.

Olovo ani nemusíte pokoutně obstarávat ve formě broků, na trhu jsou pro tuto napínavou vánoční zvyklost k dostání i kompletní sady

Svobodné dívky hodí střevícem přes hlavu. Pokud se bota obrátí špičkou ke dveřím, čeká je svatba a odchod z domova. Pata ke dveřím naopak znamená, že zůstanou doma.

Mezi vánočními zvyky zakořenily i některé novodobé: jedním z nich je od roku 1986 šíření Betlémského světla. To se každoročně před Vánoci zapaluje v betlémské jeskyni – podle tradice se právě zde narodil Ježíš Kristus.

Plamínek pak skauti rozvážejí do mnoha evropských i několika amerických zemí, kde se pak šíří např. v rámci bohoslužeb a charitativních akcí mezi občany. Do Česka (tehdejší ČSSR) se Betlémské světlo poprvé dostalo 23. 12. 1989. Nejdříve míří letecky do Vídně, odkud se dále přepravuje většinou po železnici.

Pryšec nádherný, u nějž se vžil název vánoční hvězda neboli poinsettia, nechybí ve většině českých domácností, které krášlí často už na začátku adventu. K mání jsou nejrůznější barevné varianty, například bílá, růžová i vícebarevná, favoritem ale stále zůstává červená.

Spojení této rostliny s Vánocemi není tak dávné, jako je tomu třeba u jmelí – z Jižní Ameriky ji přivezl první velvyslanec Spojených států v Mexiku Joel Poinsett teprve před dvěma sty lety. Od té doby je ale i přes rozdílnost tradic považována ve všech koutech světa za ryze vánoční dekoraci.

Štědrovečerní čas vnímali lidé v dřívějších dobách jako magický: plnil přání, zjevovala se proroctví a mohli jste ovlivnit blížící se nový rok. Význam mělo podle pověr pro nadcházející rok prý už to, na kdy v týdnu Štědrý den připadal:

Původní lidové zvyky a tradice, kdy se krájela jablka, lilo olovo, házelo pantoflem či pouštěly lodičky z ořechových skořápek, už sice moc časté nejsou, ale své kouzlo určitě mají. Přečtěte si o jejich významu a sami vyzkoušejte, jestli se splní.

Respekt ke svátosti vánočních svátků je znát i z nejrůznějších varování. Čemu je tedy dobré se na Štědrý den vyhnout?