„Potřebovali jsme postavit opěrnou zeď svahu, oplocení, retenční nádrž a dorovnat pozemek, protože vchod se nacházel jeden a půl metru nad zemí,“ popsala Právu Lenka F., která si nechala s manželem postavit typizovaný domek v obci nedaleko Úval.

Stavba se nachází na svažitém pozemku. Zhotovitel domku ale deklaroval, že zemní práce nedělá, a doporučil jinou firmu. Cenová nabídka za 1,5 milionu korun se však manželům zdála přemrštěná.

Tlačil je ale čas, neboť se museli vystěhovat z prodaného bytu, a tak si na poptávkovém portále našli jiného dodavatele: firmu, za kterou vystupuje Radek S.

„Začátkem loňského října jsem s ním uzavřela smlouvu na dvě stě tisíc korun a zaplatila zálohu šedesát tisíc. Srovnali terén před domem, my jsme se nastěhovali a dohodli jsme se také na realizaci části opěrné zdi,“ vylíčila Lenka.

„Pán vyprávěl, co všechno udělá a že se to bude platit postupně,“ vzpomíná s hořkostí Lenka. Stavba zdi se protahovala. „Omlouval to špatným počasím. V únoru začal provádět výkop, pak ho vybetonoval,“ řekla Lenka. Konečnou cenu ale neznala.

Stavebníkovi zaplatila 27 tisíc korun za retenční nádrž. Nebyla dodána. K tomu zaplatila skoro 38 tisíc za plot, ale jeho postavení se nedočkala.

„Měla jsem to včas zarazit,“ připouští nyní paní Lenka. Řemeslník sliboval ještě další práce za výhodné ceny, například terasu, jenomže na dokončení opěrné zdi manželé stále čekali. „Pořád chtěl peníze dopředu na materiál, na každý nákup a začínal být sprostý,“ popsala Lenka.

Celkem Radkovi S. zaplatila více než 800 tisíc. Podle odhadu, který následně vypracoval architekt, jsou na díle nedodělky a reklamace za 350 tisíc korun.

„Dodána byla jen část roxorů. Betonové panely byly použité, pravděpodobně odebrány jako odpadový materiál z bouracích prací jiné stavby,“ shrnul a potvrdil, že zeď není dobře vyzděná ani dostatečně izolovaná.

Výsledná zeď ze ztraceného bednění je jako vystřižená z kresleného seriálu o dvou kutilských neumětelích Patovi a Matovi. Tvárnice jsou umístěné křivě, přečuhují, místy jdou cikcak, mezery zedník vystříkal montážní pěnou.

Že by na základu byla asfaltová izolace proti zemní vlhkosti, není patrné. Dodavatel však natřel z boku spodní řady tvárnic, čímž vytvořil spíše parodii na izolaci. Kolemjdoucí lidé už prý dílo pokřtili na Zeď zoufalství.

Před prázdninami Lenka s firmou pana Radka ukončila spolupráci a předala věc právníkovi. Ten firmě zaslal předžalobní výzvu k úhradě sto tisíc korun. „Tato částka je zřetelně doložitelná fakturami, nemůže být o ni žádného sporu. Právník také vzal v potaz reálnost vymožení od této společnosti,“ vysvětlila Lenka.

Mezitím si našla jinou firmu. „Jasně řeknou, co se udělá, kdy se to udělá, kolik to bude stát, a tak to pak také je,“ shrnula Lenka Právu.

„Nechci to komentovat, ale paní si staví opěrnou zeď bez stavebního povolení. Dávám podnět na úřad. Těch sto tisíc jí ale musíme vrátit, to byla záloha,“ reagoval na slova zákaznice pro Právo Radek S.

Podle sdělení paní Lenky byl zhotoviteli soudem již doručen platební rozkaz na sto tisíc korun. Pokud nezaplatí a nepodá vůči rozkazu v zákonné lhůtě odpor, půjde věc do exekuce.

Celý případ působí tak, že Lenka narazila na podnikatele, jenž si vzal příliš velké sousto a s lidmi jedná stylem „slibem nezarmoutíš“. Kdyby s architektem spolupracovala už od počátku, vše by sedělo: dokumentačně, finančně i tvárnice na tvárnici.

Zdroj - Novinky.cz